TOTEMOVÁ HŮL
Totemová hůl je jedním ze symbolů správné smečky vlčat, proto jí patří i nejčestnější místo na tomto webu – titulní strana. Kolem ní se smečka srocuje při významných společných rituálech. Naši hůl můžete vidět v čestném rohu naší klubovny, nebo ji potkat na výpravě smečky. To však pouze v tom případě, že jsme všichni pilní a snažíme se na své stezce vlčete o co nejlepší výsledky.
Můžete si prohlédnout obrázky z jejího života a používání. Pod fotografiemi se můžete také zahloubat do textu vůdcovské práce na téma totemové hole a vlčecích symbolů, to je však pro otrlé čtenáře a vlčecí fandy 🙂
Obrázky ze života totemové hole:
O totemovou hůl se stará její strážce, patří jí čestné místo při Velkém vytí…
2. TOTEMOVÁ HŮL
2.1 VZHLED
Totemová hůl by měla být asi 180 cm vysoká. Tvoří ji rovná tyč z pevného dřeva, na konci je umístěn podstavec. Podstavec by měl mít tvar kruhu a s tyčí svírat úhel devadesáti stupňů. Visí z něho barevné stužky, které symbolizují činnost smečky. Na podstavci, samotném vrcholu totemové hole, je čestné místo pro vlka.
Tyč můžeme zdobit pomocí rozličných technik, nejvíce záleží na kreativitě a chuti tvořit samotných vlčat. Může být vyřezávaná. Zářezy mohou plnit pouze dekorativní funkci, pak budou pravděpodobně doplněny o složitější obrazce. Nebo si můžou vlčata navrhnout svůj vlastní systém zdobení hole zářezy (za výpravy, tábory, účast na celostřediskových dobročinných akcích…). Dále můžeme tyč malovat, lakovat…
Způsobů, jak připevňovat stužky ke kruhovému podstavci, může být mnoho. Při pořizování totemové hole naší smečky nám tento problém připadal jako nejmohutnější. Jak to udělat, aby stuhy nepadaly a zároveň pozvedaly estetickou úroveň hole? Zde uvádím některé užitečné tipy: V samotném podstavci mohou být po obvodu provrtané dírky, pak se dají stužky jen provlékat s uzlíkem na konci, nevypadá to však nejlépe. Dírkami se dá provléknout kupříkladu tenký proužek kůže, ke kterému se stuhy přišívají. Jiná možnost je špendlit stuhy zboku podstavce připínáky. Lesklý kov ale trochu ruší dojem z hole. Můžete se také pokusit o jakousi krátkou výpleť spuštěnou z podstavce, na kterou teprve upevníte samotné stuhy… Možností je mnoho a záleží na smečce, k čemu se přikloní.
Vlk a vlče jsou největšími symboly vlčat. Na podstavci totemové hole je čestné místo, které je určené pravě pro ně. Chrání stuhy vlčat, chrání tudíž jejich velké chvíle, jež jsou pro vlčata opředena mnoha tajemstvími. Je-li u nich starý moudrý vlk, jsou jejich hrdé úspěchy v bezpečí. V počátku vlčáctví bylo možno vidět hole s vlkem a sv. Františkem. Podle legendy se František dokázal vcítit do těžkostí vlka z Gubbia, kterého lidé vyhnali z lesa. Vlk nejen že na něj nezaútočí, ale do konce ho poslechne, a František tak obnoví přátelství mezi vlkem a lidmi. Na holích bývala vyobrazená scéna, kdy vlk stojí proti Františkovi a hledí na něj. František měl předpaženou pravou ruku. Dnes zdobí hole vlk hledící vpřed (od sv. Františka se upustilo, jelikož jeho vyřezání by bylo daleko náročnější a hůl by byla daleko křehčí), některé smečky dávají přednost samotné hlavě vlka.
2.2 STUŽKY
Stuhy zhmotňují největší činy a úspěchy smečky, promítají její život, jsou knihou, ve které můžeme číst. Prostudujeme-li totemovou hůl smečky, můžeme ihned posoudit, jaké má smečka rituály, co plní a co ne, při jakých příležitostech staví slibový oheň…
Je dobré udělat si ve smečce pravidla, která budou platit pro tuto činnost. Měl by je stanovit vůdce, vlčata by asi nedokázala vymyslet pevný systém a měla by mít pocit, že existují jisté neměnné zásady.
Začněme od toho nejjednoduššího: stuhy za splněné vlčky. Těchto stužek bude na totemové holi vždy nejvíce, proto by měli být třebas kratší než ostatní a méně zdobené. Neměla by na nich chybět přezdívka vlčete, datum splnění, název vlčka. Stuha by měla být v barvě skupiny, do které vlček náleží.
V naší smečce máme vyhrazenou žlutou barvu pro stuhy vlčat, která odslibovala. Naleznete na ní pouze datum a jméno vlčete. Více informací se na ní objeví tehdy, když vlče odejde do skautského oddílu: funkce ve smečce, kam až vlčák došel ve stezce, splnění vlčci a zvláštní odborky a nakonec datum, kdy se stal skautem. Vlčata některých smeček mají takovéto stužky hned po slibu a tyto údaje vůdce zaznamenává během jejich vlčáckých let.
Pamětní a slavnostní stuhy jsou poslední a na holi jich přirozeně najdeme nejméně. Patří sem stužky za slibové ohně, které smečka pálila, závody a jiné akce většího rázu. Jsou nejdelší, nejvyzdobenější a nejbarevnější.
Zmiňovaná žlutá stuha se soupisem úspěchů každého vlčete je jediná, která na holi zůstane po jeho odchodu. Ostatní dostane vlče na památku, aby pak jako dospělý muž mohlo otevřít truhličku vespod skříně, zavzpomínat a zaslzet… Pokud projeví zájem nechat stuhy smečce, umístíme je samozřejmě na čestné místo v klubovně, nikoli zpět na hůl. A na závěr: Je krásné, když svou poslední stuhu připevní na hůl vlče samo. Bude vědět, že odchází za většími povinnostmi a vstříc větším činnům, samo pochopí, že odejít musí. Nechá bráškům vzpomínku a zodpovědně se rozloučí. Nebylo by dobré, kdyby tato událost probíhala za nějakých vypjatých okolností, přeci jen je to vstup do pravého junáckého oddílu a krok k dospělosti.
2.3 PRAVIDLA VYNÁŠENÍ HOLE Z KLUBOVNY
Toto je věc, která možná nejvíce ze všech záleží na vůdci, on sám zná smečku nejlépe, dokáže odhadnout její možnosti. Obecně však platí, že vlčata mají mít splněno na své vlčácké cestě to, co splněno mí majít úměrně svému věku.
Jistě, záleží na tom, kdy vlče vstoupilo do smečky, jaké vytváří vedení prostředí pro zdárné zdolávání úkolů vlčecího života. Záleží také na dispozicích jednotlivců, nemůže být hůl čtyři roky zavřená, protože Pepánek je disgrafik a vlčka ani lilii do stříbrné stopy prostě nenakreslí. Toto musíme brát vpotaz a odměnit vlčata i za snahu a pokrok, ačkoli nedosahují požadované úrovně dovedností.
U nás máme vypracovaný plán, jak by měla vlčata postupovat ve stezce tak, aby měla všechna šanci plnit zlatou stopu minimálně poslední rok působení (problém nastane, když přijde do smečky klučina ve třetí třídě…). Vlčata pak dostávají drobnější úkoly, na které se mohou lépe soustředit . Př.: Abychom mohli vynést totemovou hůl, do tábora by měl mít Pirát s Tomem nováčkovskou zkoušku, Dráček s Atlasákem splněných 35 bodů ze Stříbrné stopy, a ostatní po bodech dvaceti. Vlčata budou mít radost z jasného úkolu a s jistotou vše zvládnou. Zároveň musí vůdce stále hlídat celkový časový plan, kterého se musí každé vlče po čtyři roky svého vlčáctví držet.
Pravidla:
1. Všechna vlčata ve smečce od 7 let mají splněnu během 6 měsíců nováčkovskou zkoušku a složen slib vlčat.
2. Všechna vlčata od 7 do 9 let mají během jednoho roku svého pobytu ve smečce splněny podmínky pro získání Stříbrné stopy.
3. Všechna vlčata starší 9 let mají během jednoho roku pobytu ve smečce splněny podmínky pro získání Zlaté stopy.
O tom, proč vůbec tato pravidla a jestli mají pro vlčata smysl, pojednává poslední kapitola věnovaná totemové holi.
2.4 STRÁŽCE TOTEMOVÉ HOLE
Strážce hůl neustále opatruje, má čest ji nosit při slavnostech a obřadech. Je to tudíž funkce. Avšak funkce nanejvýš čestná, s obrovským významem pro vlčátka.
Strážcem by mělo být vlče s nejlepšími výsledky, jako měřítko budiž bodování nebo stezka, či vlčci. U nás měníme strážce každý týden na schůzce. Odměněno je vlče, které splní všechny úkoly, je aktivní a na schůzce se chová nejpříkladněji. Na sobotní výpravě potom vlče hlídá a nosí hůl, nikdo jiný se jí nesmí dotknout. Sebrat hůl strážci je obrovský zločin, který u nás hraničí téměř se svoláváním sněmu na poradní skále.
Rituál střídání strážců: Strážci se mění vždy na konci schůzky, všechna vlčata utvoří kroužek, chytnou se kolem ramen a přikrčí, uprostřed stojí strážce s holí. Po slovech, která měl vůdce na srdci, vyřkne přezdívku nového strážce, ten odpočítá pokřik a klubovnou se nese mohutný řev celé smečky, tehdy je schůzka ukončena.
2.5 VÝZNAM HOLE PRO VLČATA A JEDNOTU SMEČKY
Ze všech hmatatelných symbolů, které smečku provázejí jejím životem, je totemová hůl právě ten nejvýraznější. V klubovně ji patří čestné místo, po boku má vlajky šestek. Když se vynese z klubovny je to obrovská událost pro celou smečku, všechna vlčata pošilhávají po strážci, kdy projeví slabost a budou se moci bázlivě zeptat: „Vokine, můžu ji nést já?“ Předem znají odpověď. Strážce vždy vykoná svůj úkol bezchybně, občas však potřebuje pomoct (např. když lezeme ze skály a potřebuje se přidržet). Tehdy nastává chvíle vůdce, hlasitě se ptám vlčete-strážce, aby to všechna ostatní slyšela, zda-li mu mohu hůl podržet. Taktně byste měli odbít nabídky jiných vlčat. Bude je to motivovat, aby na další schůzce byli daleko hodnější a snaživější. Jednou totiž zase přijde den, kdy totemovou hůl smečka vynese, a každý z nich by chtěl být v tu dobu strážce.
Vůdce musí dbát na to, aby byla všechna pravidla kolem totemové hole striktně dodržována, posiluje to dětskou víru v její moc. Úcta vlčat k holi jen poroste a společně s ní porostou osobní výkony všech členů smečky.
Již jsme se zmínili, že na holi „visí“ všechny úspěchy smečky, všech vlčat. Stuhy jsou všechny pohromadě. Vlčata jsou na svou hůl hrdá, vidí-li na závodech nebo na jiných velkých akcích ostatní smečky a hole, semknou se všechna dohromady se strážcem v čele, hledí na svou hůl a pozorují cizí vlčata vyzívavým pohledem: „Kdo má více stužek?“ Rivaly jsou však do chvíle než mezi ně hodíte míč, nebo je zaujmete nějakou jinou hru.
Na vlčecím sněmu zaujímá totemová hůl opět čestné místo a kontroluje, o čem se vlčata v takové chvíli baví. U slibového ohníčku se jí dotýkají vlčata svou pravačkou. Všechno jsou to nezapomenutelné chvíle, které smečku stmelují, posilujme proto jejich obřadnost.
Totemová hůl a vlajka smečky a vlajky šestek, Vokin, 2007.